básně ,básně,básničky

18. dubna 2009 v 12:51 | 369 |  poezie

Havrani vylétli šťastně z arkýře

Oknem zírá na růže
dnes jakoby bděla
Cítí teplo své kůže
vůni svého těla
I dnes zemřít může

Nedostatek svobody nahradilo sluneční světlo

Kráso rán
vzbuď se svěží
Vzbuď se nám
zapomeneš stěží
Navrátit se k nám

básnička


Sluníčko svítí nad propastí bezednou
Ohni se jednou a klid se tě zhostí
Polévkou ze jmelí zažeň noc bezesnou
Mraky se klenou ač nemají kostí

Čekej než živly pojmou tě za syna
Ponoř se do vína, vnímej své smysly
Smrt spásá býlí, netíží ji vina
Neděsí ji stín a záměr netísní

Hvězda rozbila pohár o krystaly ledu
Přistřihla svá křídla a tiše v dlaně brečí
křišťál roztál se pod tíhou toho jedu
Vlci krčí se, však vyjí v slastné křeči

Nekonečné miriády spojili své síly
Měsíc rozhodl se, že teď už bude hřát
A potěší tím malé bledé víly
Aby za světla si také mohly spolu hrát

Nebeskou modř si vzalo moře zpět
Teď vzduchem voní souzvuk květin
Skály smějí se, chtějí svá srdce hnět
Vždyť právě dnes vyrašil z žuly blín



Jsem...

taková malá starší básnička
Jsem bytostí troufalou
Jsem větévkou zlámanou
Jsem cihlou vypálenou
Jsem řekou odkloněnou
Jsem to, co nechceš být
Jsem to, co musíš mít
Jsem Ti přítelem i vrahem
Jsem němý, křičící blahem
Jsem patrona vhozená dokamen
Jsem život vyjmutý ze semen
Jsem Měsíc, když nenechá Tě spát
Jsem sen, co nutí Tě se bát
Jsem tvůj život, tvůj stín
Jsem touha smířit se s tím
Jsem vzduchem, jejž dýcháš
Jsem Bůh, jehož vzýváš
Jsem světlo, v nějž doufáš
Jsem tvá beznaděj i kuráž
Jsem tma, v které se potácíš
Jsem víra, kterou nestrácíš

Jsem bytostí troufalou
však často i ženou - zoufalou...

Starší básně

Ch
Chasin´ The Sun
Když ses probudila-leželas ve stínu Slunce
Spolu s mořskou pěnou - já - tvůj mrtvý svůdce
Všechny kruté obrysy - spojili se v pachuť
V lásce, která nehoří, vzplanu - Bůh suď
Proč dál listy obracím, za rozmáčenou kůži
Chci blíž k nim se dostat - chci dát ti žlutou růži
Slyšíš? Dál už nevolej, na slepou trať si lehnu
Prchej dál - však beze mne. Já z útrob svých se nehnu
Na obraze dívka, v karmínovém nebi,
Že není a nesmí být, vůbec nikdo neví
Lilie v záclonách - pluje si mou krajinou
V duchu ji znesvětím, vyměním za jinou


Epilog

Přijď blíž,,,neklekej, postav se mi zpříma!
Pohleď mi do očí a netroufneš si soudit�
Nebuď bláhový - neboť soudíš-li jiné - sám budeš souzen
Jak zákon praví - a sudba má, byla by ti osudnou
Přistup blíž�neboj se - přes duši tvou do očí svých ať hledím!
Přej si cokoliv - do vzpomínek tvých vetknu veškeré zlo
Od narození, přes život tvůj, až po smrt tvojí.
Vše je jen iluzí tvého snu, jenž mysli tvojí vládne
Jsem to já, je to můj svět. Od své ohlávky jen já držím své opratě
Nebezpečí ztratila svá pozlátka odvahy a lesku.
Jak malé jsou tvé myšlenky, když pozoruješ západ Slunce,
Které už není, za obzor, který je také jen dočasný�
Píšeš o nich verše a nazýváš se kreativním.
Hlupákům, co věří v lásku spíláš svá přesvědčení s důležitostí náležící Bohu,
Ve kterého nevěříš�
Pokrytecky doufáš ve spravedlnost,
Která nebýt slepá, zdráhala by se ti odpovědět na pozdrav
Své přátele jsi vyměnil za chuť hořkých mandlí co lehkomyslnost jim zachutnala�


Šílenství

Voní to jak něco
Co přichází z nitra
Voní to jak něco
Co chceš zabít zítra
Voní to jak ty
Když natahuješ k pláči
Voní to jak ty
Když smrt se kolem stáčí
Musím tě zranit
Utvářet tvé jizvy
Musel si se zbláznit
když znáš ty pocity�
voníš jako včela
co pátrá po krvi
tu vůni já jsem měla
což se mi protiví
voní to jak ty
když tělo ochládá
zkáza - to jsi ty
když srdce tě ovládá


Vina

Útěcha v jistotě nevyslovená
Vzpomínka na řetízku zavěšená
Nápad, který sám se zastínil
Ta, která beze studu krade stín
Ty, kdož se na tom podílíš
Ty, kdož mé slzy nesdílíš
Zázrak, tak podobný tomu okamžiku
Měl by mít příchuť zralých fíků
Sebeklam řídí pocit bezpečí
Slast, která bez prázdnoty nevyklíčí


...overlooked ...frightended ...depressed

....and your body´s
falling down
feelings steady
will be mine


HC58
Jednou, pak sesuň svou dlaň se Slunce
Dosáhneš závětří, s otrokem kupce
Neodírej dokola, stále stejné zvyky
Nezabíjej, nestárni, nejez zralé fíky
Nezapomeň na to, že nehasím, co pálí
Neodporuj přísaze, popel řeku zkalí
Pětina vůdců, zůstala na poli
Vdovy těch padlích, hroby jim osolí
Zkusím jen znovu, ďábla se zeptat
Jak zmizet v čase, jak nelitovat
Vysním ti ráj, tak přemýšlej přeci
Plameny vody, nepřestanou téci
Bez padlých andělů, něžnost se vytrácí
S krutostí na příděl - slepoty zastánci


W.A.R.

Cheer me up
My little child
I came to need u´
I came to find
Several fighters
In morning light
Like a glitters
Naughty and small
Bless my weapon
Don´t ask me why
It´s just a war
Kill me don´t be shy
0
asin´ The Sun
Když ses probudila-leželas ve stínu Slunce
Spolu s mořskou pěnou - já - tvůj mrtvý svůdce
Všechny kruté obrysy - spojili se v pachuť
V lásce, která nehoří, vzplanu - Bůh suď
Proč dál listy obracím, za rozmáčenou kůži
Chci blíž k nim se dostat - chci dát ti žlutou růži
Slyšíš? Dál už nevolej, na slepou trať si lehnu
Prchej dál - však beze mne. Já z útrob svých se nehnu
Na obraze dívka, v karmínovém nebi,
Že není a nesmí být, vůbec nikdo neví
Lilie v záclonách - pluje si mou krajinou
V duchu ji znesvětím, vyměním za jinou


Epilog

Přijď blíž,,,neklekej, postav se mi zpříma!
Pohleď mi do očí a netroufneš si soudit�
Nebuď bláhový - neboť soudíš-li jiné - sám budeš souzen
Jak zákon praví - a sudba má, byla by ti osudnou
Přistup blíž�neboj se - přes duši tvou do očí svých ať hledím!
Přej si cokoliv - do vzpomínek tvých vetknu veškeré zlo
Od narození, přes život tvůj, až po smrt tvojí.
Vše je jen iluzí tvého snu, jenž mysli tvojí vládne
Jsem to já, je to můj svět. Od své ohlávky jen já držím své opratě
Nebezpečí ztratila svá pozlátka odvahy a lesku.
Jak malé jsou tvé myšlenky, když pozoruješ západ Slunce,
Které už není, za obzor, který je také jen dočasný�
Píšeš o nich verše a nazýváš se kreativním.
Hlupákům, co věří v lásku spíláš svá přesvědčení s důležitostí náležící Bohu,
Ve kterého nevěříš�
Pokrytecky doufáš ve spravedlnost,
Která nebýt slepá, zdráhala by se ti odpovědět na pozdrav
Své přátele jsi vyměnil za chuť hořkých mandlí co lehkomyslnost jim zachutnala�


Šílenství

Voní to jak něco
Co přichází z nitra
Voní to jak něco
Co chceš zabít zítra
Voní to jak ty
Když natahuješ k pláči
Voní to jak ty
Když smrt se kolem stáčí
Musím tě zranit
Utvářet tvé jizvy
Musel si se zbláznit
když znáš ty pocity�
voníš jako včela
co pátrá po krvi
tu vůni já jsem měla
což se mi protiví
voní to jak ty
když tělo ochládá
zkáza - to jsi ty
když srdce tě ovládá�


Vina

Útěcha v jistotě nevyslovená
Vzpomínka na řetízku zavěšená
Nápad, který sám se zastínil
Ta, která beze studu krade stín
Ty, kdož se na tom podílíš
Ty, kdož mé slzy nesdílíš
Zázrak, tak podobný tomu okamžiku
Měl by mít příchuť zralých fíků
Sebeklam řídí pocit bezpečí
Slast, která bez prázdnoty nevyklíčí�


...overlooked ...frightended ...depressed

....and your body´s
falling down
feelings steady
will be mine


HC58
Jednou, pak sesuň svou dlaň se Slunce
Dosáhneš závětří, s otrokem kupce
Neodírej dokola, stále stejné zvyky
Nezabíjej, nestárni, nejez zralé fíky
Nezapomeň na to, že nehasím, co pálí
Neodporuj přísaze, popel řeku zkalí
Pětina vůdců, zůstala na poli
Vdovy těch padlích, hroby jim osolí
Zkusím jen znovu, ďábla se zeptat
Jak zmizet v čase, jak nelitovat
Vysním ti ráj, tak přemýšlej přeci
Plameny vody, nepřestanou téci
Bez padlých andělů, něžnost se vytrácí
S krutostí na příděl - slepoty zastánci


W.A.R.

Cheer me up
My little child
I came to need u´
I came to find
Several fighters
In morning light
Like a glitters
Naughty and small
Bless my weapon
Don´t ask me why
It´s just a war
Kill me don´t be shy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Máte rádi vtipy????

ano 40% (2)
ano,moc 20% (1)
ne, 0% (0)
nerozumim jim 40% (2)
co to je??? 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama